Často jde o takové, které nepatří do našich denních stereotypů, ale celkem běžně se s nimi setkáváme. Jsou to situace, které nás mohou tak trochu „vykolejit“ ze zaběhnutého režimu a někdy jsou dokonce i příčinou toho, že z něj vyskočíme zcela, nedaří se nám naskočit zpět a přibíráme…
O co jde?
Už pár týdnů, možná i měsíců se vám daří cvičit, jíst plus/mínus podle plánu a výsledky jsou krásně vidět. Blíží se dovolená 14 dní all inclusive a probíhá vnitřní boj. Jedna část ve vás říká, že to hravě zvládnete. Budete pít vodu, občas víno a jíst jen zdravé věci. Ta druhá zase říká, že to nebude žádná dovolená, pokud si to pořádně neužijete. No a potom to přijde. První den protrpíte a ty další už hravě vyhraje druhá strana, protože dovolená je od toho si ji užít a tak se na to vrhnete. Proto jste přeci tady, ne? Navíc si říkáte, že hned po návratu se vrátíte zpět do zaběhnutých kolejí a vše pojede, jako dřív…navíc už jste na to zvyklé, takže není problém…
Po návratu z dovolené se potřebujete trochu aklimatizovat, takže si dáte ještě týden. Během něj absolvujete grilovačku u kámošky a sem tam si dáte někde něco nezdravého, protože je to přeci poslední týden a od toho dalšího už jedete zase v normálním režimu, tak proč si nedopřát, že?
STŘIH – o pár týdnů/měsíců později
Stále se vám nepodařilo zajet do původního režimu, kilča jdou pomalu nahoru a ve ne a ne začít…
Čím to je?
Takových situací může být v životě víc. Často k nim, kromě dovolených, patří také Vánoce a období vánočních večírků. Pro někoho, kdo žije velmi intenzivním společenským životem to může být obtížné i po celý rok.
V kurzu Sebecoachingu (v členské sekci) jsme si říkaly, že způsob, jak toto zvládnout je „mít plán“. Víme, že pokud jej nemáme, pokračujeme podle zaběhnutého stereotypu, který na tuto situaci máme.
Příklad: Pokaždé na večírku piju víno a ochutnávám nejrůznější dobroty z bufetu. Pokud to nemám vymyšlené jinak, budu to dělat i tentokrát. U plánu je zároveň důležité, držet se pravidla „nehřeším a je mi to příjemné“.
Je tedy důležité vymyslet to tak, abych udělala kompromis mezi tím, co mám ráda a tím, co mi prospívá. Do budoucna je ideální, když je to v naprostém souladu. „Mám ráda to, co mi prospívá.“…
Jak začít?
Zkuste si představit situace, které jsou pro vás rizikové. Třeba už se vám někdy stalo, že vás na delší dobu vykolejily ze zaběhnutého režimu a to my už nechceme. Zkuste se zamyslet nad tím, jakým způsobem je příště zvládnete a udělejte si svůj plán. Když uvedu jeden svůj příklad, tak jsme se pravidelně o víkendu scházeli s přáteli a u toho se také jedlo a pilo… Většina jídel nebyla úplně v souladu se zdravým životním stylem a bylo mi jasné, že pokud tam přijdu s plánem, že nebudu nic jíst, ani pít, protože se snažím o změnu, dopadne to špatně. Všichni se mě budou ptát, proč nejím, nepiju a já budu muset zdlouhavě vysvětlovat, že chci změnu… takové úmysly se často nesetkají s pochopením a budu poslouchat, co z toho života budu mít, když si nic nedopřeju a ke konci večera budu mít ten pocit i já, protože budu hladová a podrážděná…
Je tedy jasné, že jíst a pít chtít budu, ale je otázkou CO… Připravila jsem pár chlebíčků z žitného, pohankového a jiného „zdravejšího“ pečiva, udělala pár pomazánek a nakrájela hromadu zeleniny, ke které jsem udělala i jogurtový dip . Na internetu je dnes neskutečné množství receptů, takže je to jen o tom chtít… Tím, že jsem to přinesla ke kamarádce s sebou, nedělala jsem jí starosti s tím, že má připravovat něco jiného a navíc vše vypadalo moc lákavě a chutnalo to i ostatním. Bylo to v zimním období, takže čaj z čerstvé máty nebo zázvoru měl také úspěch. Dala jsem si také 2x po jedné deci suchého bílého vína a večer byl velmi povedený a v souladu s heslem „nehřeším a je mi to příjemné“, protože jen tak je to podle mě dlouhodobě udržitelné.
To, že jsme na něco zvyklé neznamená, že to nemůžeme změnit. Vyzkoušejte a uvidíte 🙂 Držím palce!
Máte chuť, pustit se do celkově proměny (cvičení, jídelníček, koučink)? Stačí si vybrat variantu a můžeme začít 🙂 ZDE
Komentáře